Vše o víně

Francouzské etikety

Společně s pestrostí francouzské vinné produkce vznikla i celkem široká škála etiket označující její vína.

Ve Francii existují tři hlavní skupiny etiket.

  • Vína s etiketou s názvem apelace, což bývá největší nebo nejtučnější nápis na etiketě, jméno producenta, eventuální upřesnění názvu parcely z které bylo víno sklízené, ročník atd.
  • Vína s etiketou kde dominantním nápisem je název Chateau - zámku, z kterého víno pochází a pak již menšími písmeny jsou doplňující informace, apelace, jméno majitele zámku nebo hlavního oenologa, název Cuvée apod. Veškeré tyto informace přesto vyžadují určité znalosti, protože ani z jedné skupiny nevyčtete název odrůdy, protože to je právě dáno zákonem pro jednotlivé apelace. Existují již producenti, kteří tyto etikety doplňují o názvy odrůd nebo udávají tyto informace na kontraetiketách.
  • Další skupinou jsou vína tzv.odrůdové oblastky, Vin de Pays s názvem odrůdy, ročníkem, názvem Cuvée nebo jinou obchodní značkou a názvem producenta, kde český konzument má již alespoň jasno jakou odrůdu kupuje.

K čemu taková informace slouží, když nevím jak se třeba odrůda Chardonnay projevuje v kraji l´Aude a jak třeba v l´Herault. Některá vína jsou vybavená kontraetiketou s charakteristikou a eventuálně i doporučením pokrmu. Voilá a je vyhráno. Hledejme tedy co nejvíce, jak na lahvích, tak i v knížkách, ptejme se prodejců, nechme si doporučit od přátel a experimentujme, sledujme různé degustace, kde se dozvíme víc a víc a časem nám celá mozaika vznikne, jako ucelený obraz o francouzské produkci. Mohu vás uklidnit, před důchodem máte jasno o co jde. Pak už vás čeká jen krásná procházka gustativním blahem. Ale pozor, každým rokem přibývají vína z nových sklizní a ty co jste již ochutnali jsou rok od roku starší a stále se vyvíjí.

Co nám zbývá? Pít a pít a číst v knihách a srovnávat poznatky a zkušenosti jiných s vlastními.

Moravské odrůdy

André:

byla vyšlechtěna ve Velkých Pavlovicích panem Ing. Horákem jako kříženec odrůd Frankovka a Svatovavřinecké. Je to velmi pozdně zrající odrůda s vysokými sklizněmi, při umírněné sklizni a dobrém vyzrání hroznů poskytuje velmi kvalitní vína. Velmi tmavá barva je podobná vínům z jižních zemí, voní po zralých ostružinách , lesních plodech, kávě a povidlech. Chuť je plná a vláčná s pěknou perzistencí a harmonickou tříslovinou. V gastronomii se bude skvěle snoubit s grilovanými masy, zvěřinou a plesnivými sýry.

Cabernet Sauvignon:

odrůda pocházející z Bordeaux, byla oblíbena na královském dvoře, patří k nejkvalitnějším odrůdám na světě. Zraní je velmi pozdní, hodí se jen do teplých lokalit, jinak hrozny nedozrají. Víno je granátové barvy s pomerančovým okrajem, ve vůni intenzivně cítíme černý rybíz, třešně, makovice, ostružiny, tabák, kůži, cedr a marmeládu. Chuť plná s výraznou tříslovinou, velmi vhodná pro zrání v sudech barrique a k archivaci. Kombinujeme s nejkvalitnější hovězí svíčkovou, zvěřinou a plesnivými sýry.

Frankovka:

tradičně pěstovaná odrůda na Moravě, dlouhé a velké modré hrozny zrají v říjnu. Barva je světlejší rubínová, vůně skořicově kořenitá s ovocitostí ostružin a višní přecházející do hořké čokolády. Skvěle se snoubí se zvěřinou, tmavými masy, steaky a uzeninami. Dříve se běžně používala do kupáží s Modrým Portugalem. Kvalitní přívlastková vína jsou vhodná pro zrání v lahvi.

Chardonnay:

světově známá odrůda původem z Burgundska, na Moravě pěstována odedávna ve smíšených výsadbách s dalšími burgundskými odrůdami. Zraje v říjnu, dosahuje vysokých cukernatostí, nejlepších kvalit dosahuje na vápenitých půdách především Mikulovské podoblasti, kde jsou velmi podobné podmínky jako v Burgundsku. I při vysoké vyzrálosti si uchovává vyšší kyselinu, víno je tělnaté, plné se smetanovými a máselnými tóny, vůní pražených lískových ořechů a přezrálého exotického ovoce, banánů a manga, vhodná pro zrání v sudech barrique. Odrůda vhodná pro produkci speciálních vín se zbytkovým cukrem, lze však také produkovat lehčí ovocné a dobře pitelné víno. Podáváme k smetanovým sýrům a omáčkám, plodům moře, ke steakům a uzené rybě.

Irsai Oliver:

maďarská odrůda pocházející z Kecskemétu, kde vznikla původně jako stolní odrůda pro přímou konzumaci hroznů, jako taková však nebyla pro nevyrovnanou velikost hroznů a menší bobule vhodná a začala se využívat pro produkci aromatických lehkých vín, nebo jako přídavek do tvrdších vín s vysokým obsahem kyselin. Víno je vysoce aromatické s vůní po květu černého bezu a muškátu, tělo vína je lehké s nízkým obsahem kyselin, je to doplňková odrůda.

Müller-Thurgau:

byla vyšlechtěna Prof. Müllerem v Geisenheimu v Německu, později byla jako semenáč přenesena do kantonu Thurgau ve Švýcarsku. Jedná se pravděpodobně o křížence Ryzlink rýnský x Madlenka královská. V České republice je to nejpěstovanější odrůda. Je málo náročná na stanoviště, zraje v druhé polovině září. Využívá se pro výrobu burčáků a lehkého ovocitého vína. Víno má také nízký obsah kyselin, nejčastěji se vyrábí jako víno jakostní nebo kabinetní. Víno je svěží, jemně aromatické s vůní dozrávajících broskví a grepu, někdy s tóny květu bezu černého a zázvoru a lehkou muškátovostí. Je vhodné jako aperitiv, k lehkým předkrmům, k drůbeži a měkkým nezrajícím sýrům. Vína této odrůdy se nedoporučují archivovat, ale pijí se jako mladá, obvykle 1 ? 2 roky po sklizni.

Muškát moravský:

odrůda vyšlechtěná v Polešovicích panem Křivánkem křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube. Zrání odrůdy je rané, poskytuje lehká a pitelná aromatická vína, někdy i s přírodním zbytkovým cukrem. Vůně je květinová s citrusovými a muškátovými tóny. Suché víno je vhodné podávat jako aperitiv, k chřestu a husím játrům či jemným paštikám, sladké k dezertům a ovocným salátům.

Muškát Ottonel:

pravděpodobně pochází z Francie, kde se dodnes pěstuje především v Alsasku, u nás je málo rozšířena pro nestabilní sklizně, byla nahrazena odrůdou Muškát moravský, od které se liší jemnější vůní a vyšší kyselinkou.

Modrý Portugal:

raná modrá moštová odrůda s velkým hroznem a větší bobulí, původ není znám, pravděpodobně pochází z Rakouska. Hrozny Portugalu se využívaly i jako stolní k přímé konzumaci. Víno rubínové barvy se svěží vůní květin a drobného ovoce, lehké a pitelné s chutí hrušek, borůvek a třešní. Je vhodné podávat k studeným masovým pokrmům, drůbeži , těstovinám a zrajícím sýrům. Není většinou dobrou volbou pro archivaci, pije se jako mladé a využívá se i k přípravě Svatomartinského vína.

Neronet:

Doplňková odrůda vznikla na Vysoké škole zemědělské v Lednici na Moravě křížením odrůd (Svatovavřinecké x Modrý Portugal) a Alibernet, šlechtitelem je Prof. V. Kraus. Její zvláštností je obsah barviv i v dužině bobulí, patří mezi tzv. barvířky. Barva vína je temná až neprůhledná, vůně s jemnými kabernetovými tóny a neutrální chuť.

Neuburské:

náhodně vzniklá odrůda původem z Rakouska, pravděpodobně samovolný kříženec Rulandského bílého a Sylvánského. Jedná se o tradiční odrůdu pěstovanou na Moravě. Její hrozny zrají koncem září až začátkem října, mívají dobrou cukernatost, nejčastěji se zpracovávají na jakostní vína, dříve se víno z Neuburského využívalo jako každodenní pití, především v letních dnech při práci ve vinici. Jakostní a kabinetní vína jsou ovocná a lehká, přívlastková vína však naopak hustá, viskózní s vůní ořechů,malin, grepu a kandovaného ovoce, aroma se zvýrazňuje zráním v lahvích. Hodí se k zeleninovým pokrmům, vařenému hovězímu i k vepřovému, vína s vyšším zbytkovým cukrem jsou vhodná k dezertům, jako digestiv i samostatně k popíjení ve společnosti.

Pálava:

odrůda byla vyšlechtěna v Perné u Mikulova a ve Velkých Pavlovicích křížením Tramínu a Müller-Thurgau šlechtitelem J. Veverkou. Účelem novošlechtění bylo získat odrůdu s vyšší sklizní a zachovat kvalitu Tramínu. Zraje začátkem října a dosahuje vysokých cukernatostí. Vína jsou plná s aromatickou vůní medu, vanilky, růžových plátků, manga a banánů, chuť je kořenitá. Hodí se ke kořenitým jídlům i asijské kuchyni a sladká vína k dezertům, kachním játrům, plísňovým sýrům, cukrovému melounu a parmské šunce.

Ryzlink vlašský:

odrůda neznámého původu, pravděpodobně však vznikla v severní Itálii,některé zdroje uvádějí však Francii. Patří mezi nejpěstovanější odrůdy pro výrobu bílých vín na Moravě. Největší plochy této odrůdy se nacházejí v Mikulovské podoblasti, zde také dosahuje nejvyšších kvalit na vápenitých půdách v okolí Pálavy. Odrůda zraje velmi pozdě, často poskytuje surovinu na výrobu jakostních a kabinetních vín, tato vína jsou jednoduchá, lehká s pikantní kyselinou a vhodná ke každodenní konzumaci. Při cílené agrotechnice ve vinici však dokáže poskytnout vynikající vyzrálé hrozny na výrobu přívlastkových vín.Vína ryzlinku vlašského jsou potom velmi kvalitní, s vůní citrusového ovoce, lučních květin, u přírodně sladkých vín pak s buketem lesního a lipového medu a sušených rozinek. Odrůda je vhodná i pro výrobu ledového vína a slámového vína, neboť je pak přírodní zbytkový cukr harmonicky doplněn o příjemnou kyselinku. Suchá vína se snoubí se smaženými a tučnými jídly a tvrdými sýry, vína ze zbytkovým cukrem podáváme jako digestiv a s dezertem na závěr hostiny.

Rulandské bílé:

odrůda pochází z Francie z Burgundska, zde se však již téměř nepěstuje, u nás se pěstuje od dob Karla IV. Hrozny dozrávají v říjnu a dosahují obvykle vysoké cukernatosti, každoročně poskytuje surovinu vhodnou k výrobě přívlastkových vín. Vína jsou plná s vůní másla a lískových ořechů, jsou vhodná pro zrání v sudech barrique. Uplatňuje se i technologie Sur lie,tedy zrání na kvasnicích s pravidelným mícháním sedimentu, kdy dojde k obohacení vína o další aromatické látky. Lze jej kombinovat s hutnými pokrmy, smetanovými omáčkami, vyzrálými sýry a vepřovým masem na grilu. Vína jsou velmi vhodná pro archivaci.

Rulandské šedé:

vzniklo jako pupenová mutace Rulandského modrého, pochází z Burgundska, jedná se o tradiční odrůdu v České republice pěstovaná již od středověku. Zraje koncem září, má malé kompaktní našedivělé, načervenalé nebo namodralé hrozny. Odrůda dosahuje pravidelně velmi vysokých cukernatostí, běžná je kvalita výběr z hroznů a výběr z bobulí. Víno má vyšší zlatou barvu, hustou viskozitu, vůni pomerančů, hrušek, medu, karamelu a oříšků s rozinkami, chuť je plná s nižším obsahem kyselin, mnohdy vyšší obsah alkoholu, který způsobuje ohnivost vína a vyšší zbytkový cukr. Je vynikající volbou ke kachně nadívané kaštanovým krémem nebo kachně na pomerančích, k sýrům s modrou plísní a k ovocné bowli. Dezertní přírodně sladká vína podáváme samotná jako digestiv, nebo k dezertům.

Rulanské modré:

velmi stará odrůda, která k nám byla z Burgundska přivezena Karlem IV., ve své domovině poskytuje jedny z nejdražších a nejkvalitnějších červených vín. Vysoké kvality u nás dosahuje zejména na vápenitých spraších a na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Její malé kompaktní hrozny dosahují nejvyšších cukernatostí z modrých odrůd. Barva je rubínová až cihlově červená, u starších vín s nahnědlým okrajem, vůně jahod, ostružin a třešní se snoubí s příjemnou hladkou tříslovinou, u archivních vín vynikne aroma sušených švestek a hořké čokolády s mandlemi. Hodí se k pečeným masům, zvěřině, paštikám a houbovým pokrmům. Podávejte ve velkých břichatých sklenicích, starší vína dekatujte do karafy.

Ryzlink rýnský:

jedna z nejstarších odrůd révy vinné, pochází z povodí Rýna, kde vznikla jako samovolný kříženec místní lesní révy a révy přivezené Římany. Velmi pozdní odrůda s velmi malým hroznem, typickým znakem jsou malé zlaté bobulky s tečkou na svém vrcholu. Sklizeň probíhá od poloviny října do listopadu, často se využívá na výrobu speciálních vín, ledového vína nebo výběru z cibéb. Víno je plné, velmi kořenité, jako mladé má aroma citrusů, lipového květu a meruněk či ananasu, vyzrálá vína se zbytkovým cukrem voní po lesním medu a rozinkách, vína archivní mají tóny medu a petroleje. Hodí se k předkrmům, rybám a telecímu masu, vysoké přívlastky k dezertům Je to nejvhodnější bílá odrůda pro zrání v lahvi, vysoce kvalitní vína mohou zrát i několik desítek let.

Sylvánské zelené:

její původ není zcela objasněn, pravděpodobně vznikla v povodí Dunaje jako semenáč lesní révy a révy přivezené Římany. Jedná se o doplňkovou odrůdu, která byla nejprve nahrazena Neuburským a později odrůdou Müller-Thurgau. Dnes se do našich vinic opět vrací jako místní specialita. Dozrává koncem září a poskytuje lehká pikantní vína s příjemnou osvěžující kyselinou, používá se i do kupáží k výrobě známkových vín. Je to poměrně náročná odrůda z pěstitelského hlediska. Lze z ní vyrábět vína jakostní i přívlastková a v neposlední řadě vína speciální, ledová a slámová. Suché víno této odrůdy má široké uplatnění v gastronomii, hodí se k tučnějším pokrmům.

Svatovavřinecké:

původně z Burgundska, zde se však již nepěstuje, největší výměry této odrůdy na světě jsou v České republice, název vznikl podle doby, kdy začínají modrat bobule a to bývá okolo Sv. Vavřince. Zraje koncem září až začátkem října, víno má velmi tmavou barvu, voní po švestkách, černém rybízu a povidlech, z přezrálých hroznů až po borůvkách. Chuť je sametově plná s příjemnou tříslovinou. Hodí se k tmavým masům, hovězímu, zvěřině a mladé víno k huse a kachně.

Sauvignon:

původ odrůdy je neznámý, pravděpodobně pochází z Francie. Je pěstována celosvětově, na Moravě je tradiční odrůdou, jejíž plochy se rozšiřují. Dozrává v říjnu, malé hrozny jsou mnohdy skryty v hustém olistění keře, potom jsou hrozny méně vyzrálé a vína z takových vín mají travnaté a kopřivové tóny. Víno je kvalitní,většinou přívlastkové kvality, plné s příjemnou ovocnou vůní černého rybízu, angreštu, broskví, květu akátu, tropického ovoce, někdy s jemným nádechem kopřiv. Suché víno je vhodné jako doplněk k těstovinám, bílým masům, zeleninovým pokrmům, především ke chřestu a ke kozím sýrům, sladší vína se hodí k dezertům.

Tramín:

velmi stará odrůda, možná pochází z obce Tramin v Tyrolsku. Drobné hrozny mají růžovo-červenou barvu a bobule mají velmi tuhou slupku, pod kterou jsou aromatické látky. Je to velmi málo plodná odrůda,ale odvděčí se za to vynikajícím kořenitým vínem nejvyšších kvalit. Zraje v říjnu a často se nechávají hrozny přezrát. Nejoblíbenější je jako přírodně sladké víno s překrásnou vůní růží, medu, rozinek, skořice a fialek. Mnohdy je napadána ušlechtilou plísní a tato sladká vína mohou dlouhou dobu zrát v lahvi. Kombinace s jídlem : k husím játrům, sýrům s modrou plísní, cukrovému melounu, parmské šunce a kořenitým jídlům, například k indické a thajské kuchyni.

Veltlínské zelené:

pochází pravděpodobně z Rakouska, kde je také nejrozšířenější odrůdou révy vinné. V České republice se pěstuje jen na Moravě a je zde jednou z nejpěstovanějších odrůd. Jedná se o plodnou pozdní odrůdu s velkým hroznem, zraje koncem září a začátkem října. Pověstná kvalita vín z této odrůdy je ze Znojemské podoblasti. Poskytuje pitelná příjemná vína ke každodenní konzumaci, ale zároveň v přívlastkové kvalitě vína plná, kořenitá s jemnou mandlovou, nebo pepřovou příchutí. V gastronomii se hodí k jednoduchým domácím jídlům, k řízku, vařenému hovězímu i ke smažené rybě či kuřecímu se sýrovou omáčkou.

Veltlínské červené rané:

pravděpodobně pochází ze severní Itálie. Pěstuje se v zemích bývalého Rakouska-Uherska jako doplňková odrůda. Má velké načervenalé hrozny, která zrají v září a mají nižší obsah kyselin. Používá se i synonyma Malvazia, nebo Večerka. Vína jsou obvykle suchá, ovocitá, s jemnou kyselinkou, lehká a pitelná, vhodné kombinovat s vepřovým i drůbežím masem, vhodná ke grilovaným rybám.

Zweigeltrebe:

odrůdy vyšlechtil F. Zweigelt z Klosterneuburgu z odrůd Svatovavřinecké a Frankovka, v Rakousku nejrozšířenější modrá odrůda, u nás se rozšířila především pro ranější zrání a pravidelné úrody. Je podobná Svatovavřineckému, vůně višní a bobulového ovoce je v chuti doplněná o kořenité tóny a zralou švestku. Hodí se k těstovinám, plísňovým sýrům a zvěřinovému guláši.

Podávání vína

K hezkému zážitku a k radosti nestačí pouze víno nachladit, otevřít a jen tak vypít. K dokonalosti daného okamžiku a vychutnání vína v jeho plné kráse je potřeba trochu více. S vínem se musí umět zacházet, otvírat při správné teplotě, odhadnout dobu dekantace před konzumací, zvolit ten správný typ sklenky a samozřejmě i pokrm.

Vhodné sklo

Vinné sklo je neodmyslitelnou a přesto často podceňovanou součástí kultury pití vína. Všichni profesionální sommeliéři pečlivě vybírají typ sklenice, ze které budou určité víno pít, hodnotit a vychutnávat, protože dobře ví, jak správně vybraný tvar kalichu může podpořit projev vína. Nejde tedy jen o image, ale opravdu si můžete dobrými sklenicemi umocnit zážitky s vínem spojené. Připravili jsme pro Vás výběr z našich oblíbených a prověřených značek vinného skla.

Dekantace vína

Dekantování znamená přelití vína do karafy. Dekantuje se ze dvou důvodů. První důvod proč dekantovat je ten, že oddělujeme sediment (vysrážené taniny a barvivo) od vína, jedná se většinou o starší nefiltrovaná vína. Druhý a možná důležitější důvod dekantace je, aby se víno provzdušnilo a následně otevřelo a zharmonizovalo. Pro tento důvod se dekantují hlavně mladá vína s výraznou strukturou a robustní a silná vína. Dekantují se vína bílá i červená. Mladá vína se doporučuje otevírat půl až dvě hodiny před podáváním, vína robustní je možno nechat vydýchat čtyři až dvanáct hodin. Před samotnou dekantací se karafa vyvíní, a to tím způsobem, že nalijeme nepatné množství vína dovnitř a krouživým pohybem opatrně vyléváme do připravené sklenky.

Správná teplota při servírování vína

Teplota vína při servisu a následném nalití do skleniček stoupne asi o 2° Celsia, proto je dobré s tímto rozdílem počítat a víno vychladit o dva stupně více, než je doporučeno ke konzumaci.

Druh vína Doporučená teplota
při podávání vína
Doporučená teplota
při konzumaci
Šumivá a šampaňská 5 °C 7 - 9 °C
Bílá suchá, mladá a růžová, polosladká a sladká vína a vína pozdních sběrů 7 °C 9 - 11 °C
Mladá červená, lehká a ovocná 8 °C 10 - 12 °C
Velká silná bílá vína 8 - 10 °C 10 - 12 °C
Elegantní červená vína 10 - 12 °C 12 - 14 °C
Velká těžká červená vína 12 - 13 °C 14 - 15 °C
Červená vína s bohatým obsahem taninu 15 - 17 °C 18 - 20 °C
Stará likérová vína 10 - 12 °C 13 - 15 °C

Šumivá vína

Šumivá vína (Champagne, Cava, Sekty), by se z důvodu stability teploty měla podávat v chladícím kbelíku s ledem a vodou. Odstraní se agrafa a poté kroužením samotný korek, vždy se drží korek a kroutí nakloněnou láhví. Musí se dbát maximální opatrnosti (v žádném případě nemířit na lidi). Používají se úzké protáhlé sklenky (flétny). Dekantace se až na zvláštní případy neprovádí.

Bílá vína

Bílá vína se servírují podobně jako vína šumivá v nádobě s ledem nebo v chladícím tubusu, aby nedocházelo k rychlému zteplání obsahu láhve. Láhev vína se otevře klasickou vývrtkou a hrdlo láhve se otře. Používají se sklenky tulipánovitého tvaru.

Růžová vína

S růžovým vínem se zachází stejně jako s vínem bílým, nedekantuje se.

Červená vína

Červená vína je nejlepší servírovat v košíčku na vína, kdy je podobný sklon jako ve sklepě, důvodem je stabilita možných usazenin v láhvi. Láhev se opatrně otevře kvalitní vývrtkou (u velkých vín je většinou hodně dlouhý korek) a otře se hrdlo láhve. U většiny červených vín se provádí dekantace (kromě jednoduchých a základních vín), u velkých vín se dekantuje až několik hodin předem. Sklo se používá větších obsahů dle typu vína buďto tvaru Bordeaux nebo Bourgogne, pro velká vína jsou vhodné sklenky velkého obsahu (400-800 ml).

Slovník pojmů

Často nejasné termíny a obraty související s Francouzskou produkcí

Vysvětlení počeštěného termínu "apelace" odvozeno od appellation.

Slovo označující velmi konkrétně víno z konkrétního místa (často tím je jen malá parcela nebo velmi limitovaná část území) vyrobené z konkrétní povolené odrůdy, specifickým způsobem, často bývá toto označení i jménem vína. Velikost apelace je celkem rozmanitá, jak produkce francouzských vín sama. Někdy se může jednat o parcelu o rozloze jen jednoho hektaru jindy se může dosáhnout i několika tisíc hektarů. V poslední době se toto slovo stále rychleji zaintegrovává do slovníku všech velkých milovníků vína.

Vysvětlení nepřekládajícího se slova: CRU

Nejedná se o žádnou zkratku ani pokřik po ukončení sklizní. Cru označuje velmi specifickou vinici nebo jen její část, která nese velmi specifické vlastnosti z pohledu půdního složení, polohy a navíc v souladu s ideálními klimatickými podmínkami. Vzhledem k dlouhodobému pozorování některých Cru, vznikl přísně kontrolovaný seznam, která dávají částečně odlišné, lepší, vína ve srovnání od základních vín charakteristické apelace. Jedna apelace může obsahovat i několik desítek Cru. Často se u těchto vín aplikuje i částečně odlišný technologický postup při vlastní výrobě či vyzrávání. Tento systém je charakteristický např. v Burgundsku 1-er Cru a Grand Cru. Tato Crus dokonce mívají i svá vlastní jmenná označení.Crus s "eS" na konci slova jsou tvarem množného čísla.

Výjimečnost označení některých Cru se jmenným názvem mají vína vysoké kvality z apelací, která nebyla kategorizována do žádné vyšší třídy jako např. 1-er Cru nebo Grand Cru. Jméno tohoto Cru je prostě napsané na etiketě bez další specifikace. V některých případech jsou tyto názvy Crus označovány jako tzv. Lieu dit. Jmenný název místa části vinice, která je něčím výjimečná. V tomto případě se tedy jedná o obdobné označení, pojmenování takového místa. Tato vína vždy bývají mnohem dražší než jejich apelační sourozenci, ale často jsou i kvalitativně lepší.

Proč všechna tato věda? Protože vína, která toto jmenné označení nebo chcete-li upřesnění Cru nemají, mohou být vyrobená z hroznů pocházejících ze všech poloh uvedené apelace. Tím se samozřejmě vytrácí ona výjimečnost Cru.

Jakostní rozdělení francouzských vín

Jistě je důležité vědět, že některé regiony mají svou specifickou klasifikaci, z které vychází i odlišné označení vín.Jakosti francouzských vín jsou rozděleny obdobně jako třeba vína italská.

  • VdT = Vin de Table = stolní vína
  • VdP = Vin de Pays = oblastní vína, v této kategorii jsou vína z produkce jednoodrůdových a dvouodrůdových vín
  • VdP d´Oc = Vin de Pays d´Oc = oblastní vína s kontrolovanou kvalitou a původem, nová jakostní skupina založená roku 1987, která se používá pro jakostní zařazení vín pocházejících ze 4 krajů v oblasti Languedoc-Roussillon. V této kategorii se často nachází opět jednoodrůdová a dvouodrůdová vína.
  • AO VDQS = Appellations d´Origine  Vins de Qualite Superieure Velmi malá produkce vín, která nedosáhla svými podmínkami k pěstování révy na tu nejvyšší metu.
  • AOC = appellation d´origine controlée = názvosloví původu kontrolováno, jedná se o nejvyšší jakostní zařazení, kde je zákonem přesně stanoveno: odrůdová skladba, jak pro bílá tak i pro červená vína, technologický postup a částečně i charakter vína, hektarový výnos hroznů, z čehož vyplívá i koncentrace moštů poté i vína. Velmi striktní režim, který každý producent dodržuje s radostí, protože ví, že se jedná o cestu k dosažení vlastní vysoké kvality vína. Často se stává, že některé menší domény zatěžují vinice podstatně méně než stanovuje zákon, právě za účelem získání podstatně koncentrovanějších moštů vyšší kvality než konkurence ve stejné apelaci.

Kategorie AOC se dále dělí do dalších jakostních tříd:

1-er Cru = Premier Cru, Grand Cru (Burgundsko) a Grand Cru Classé, které je v produkci Bordeaux levého břehu dále rozděleno do 5-ti tříd. Samozřejmě, že vína z 1-er Cru Classé jsou ta nejlepší. Ne náhodou tuto třídu tvoří jen 5 Chateaux  zámkůGrand Cru a Grand Cru Classé a 1-er Grand Cru Classé rozděleno na skupinu A a B, které používá Bordeaux v produkci pravého břehu.

Výjimku tvoří apelace Pomerol, která nemá žádné další označení, protože Pomerol, je prostě již pojem a garance vysoké kvality vína sama. Tam je již nutné sledovat jen cenu, která často udává i kvalitu a prestižnost zámku na světovém trhu. Alsasko, jako region používající systém Grand Cru, a má pouze označení Grand Cru bez dalšího rozdělení do tříd.

Pro přesnější informace doporučuji zakoupit "vinařskou encyklopedii" , kterých je na českém trhu již několik druhů v různých cenových relacích. Tam najdete přesné tabulky s kvalitativním roztříděním vín ve třídách Grand Cru v jednotlivých regionech.

Co znamená AOC a jaké jsou další faktory hodné pozornosti?

V jakostním rozdělení vín je k dispozici definice a popis kvality této kategorie.

Dále, vzhledem k faktu, že nejen francouzská produkce vína, ale i francouzská gramatika je postavená na labyrintu výjimek, nutno podotknout několik důležitých faktorů. Ano, zpravidla tomu tak bývá, že vína s označením AOC mají tu nejvyšší kvalitu vína ve francouzské produkci, ale nemusí tomu tak být ve všech případech.

V případě pěstování odrůd s v místech, které nejsou schváleny pro výsadbu nebo pěstování odrůd, které nepochází z místa produkce může způsobit, že víno je tzv. sesazeno do nižší jakostní kategorie. Např. z AOC do Vin de Pays či rovnou do Vin de Table. Kvalita vína v tomto případě může být přesto vyšší než jeho "apelační" sousedé!!! Proč je tomu tak?

Vývoj vinařů a technologií je stále na vzestupu a někteří dokážou i přes vzdory půdní či klimatické nepřízni vyrábět super kvalitní vína. Právě díky odlišnosti od zákonů či pravidel INAO se dnes na francouzských vinicích dějí zázraky. Jedním příkladem za všechny je malá rodinná společnost Torquibillot v Bastide des Songes ve vesničce Canet v Languedocu. Jejich Vin de Pays a Vin de Table jsou jakostním zařazením mimo hru, ale kvalitou předčí i věhlasná vína z řad 1-er Cru a Grand Cru Classé. Takových příkladů je ve Francii mnoho. V tomto případě se jedná o skvostné výjimky.

Víno a jídlo

Víno lze pít samostatně, ale kdo někdy zažil správné harmonické propojení vína s jídlem musí potvrdit, že zážitky z obojího jsou umocněné. Navíc pro nás není víno jen alkoholický nápoj, ale častokrát umělecké dílo, které je vhodné vychutnávat kulturně a v co nejvhodnějších podmínkách, které nám pomůže dotvořit nejen správně vybrané vinné sklo, ale hlavně dokonalá harmonie s jídlem.

Toto téma nás velmi zajímá a snažíme se naše zkušenosti předávat dál při degustacích, školení, tvorbě vinného lístku pro restaurace atd.

Chcete vědět, které víno se hodí k vašemu nejoblíbenějšímu jídlu? Neváhejte a napište nám váš recept a my vám poradíme. Své recepty zasílejte na vinnybar@nalada.cz.


© 2017 Vinný bar Nálada. Všechna práva vyhrazena. Restaurace

Přihlášení do klubové sekce Nálada.cz